Magie je v Pětizemí všudypřítomná, ne však vždy vítaná. Existuje celá řada filozofických, teologických, historických i přírodovědeckých pojednání o tom, odkud se asi vzala tajemná síla, jejíž ovládnutí je umožněno jen tak nepatrnému množství obyvatel světa. 
Hlavní pětizemské náboženství má názor jasný - magii vnesl do světa lidí bůh Svitlan, když se vzdal své ničivé moci, aby mohl být přijat mezi předsvětní bohy. Jednotlivé kulty se dodnes přou o to, jestli se jednalo spíš o dar, nebo o prokletí. 
Náboženská legenda sama o sobě pro vysvětlení magie nestačí, může být však jistým vodítkem. 
S hypotézou, že magie přichází do tzv. "světa uprostřed" z vnějšku, z jakési jiné dimenze, pracuje celá řada vědeckých kapacit. Někteří učenci naopak magii chápou jako sílu vycházející ze samého nitra světa, jako jisté neviditelné záření, které se za určitých podmínek chová jako hmota.
Jistá skupina vědců považuje magii za prostou manifestaci síly lidské myšlenky či emoce. Této manifestace je podle nich schopen každý člověk - jen obdarovaní podstatně snadněji. Za důkaz potvrzující jejich teorii považují prokázanou účinnost některých požehnání a modliteb.

Výuka a praktikování magie

V současné době lze magii svobodně zkoumat a především provozovat pouze v Ogradeně, proto drtivá většina pojednání o magii pochází právě z tohoto malého, ale velmi důležitého státu.
V Ogradeně se nachází celkem 8 magických lyceí, státem kontrolovaných škol, v nichž každý obdarovaný musí šest let studovat magii. Zakončí-li školu úspěšnou zkouškou, stává se učeným pánem/paní a získává právo nosit čerpec. Domácí výuka není povolená. Rodiče, kteří své obdarované dítě nezapíšou mezi 12-14 rokem věku na jedno z lyceí, riskují tučnou pokutu a v některých případech i žalář. 
Na lyceích se učí prakticky výhradně usměrněná magie, tedy ovládání magické moci za pomoci usměrňovače - zařízení, které usnadňuje používání magické moci. 
Jedná se o přístroj nošený na zápěstí. Připomíná náramek zdobený jedním velikým polodrahokamem. Strukturálně jde o dřevěný půlkruh složitě zdobený kovem, v němž je zasazen kámen. Kov netvoří jen zdobení, ale jakousi síť, v níž dochází k posilování chtěných a oslabování nechtěných složek kouzla. Kámen pak působí jako násobič magické moci. 

Usměrněná či "divoká" magie?

Bez usměrňovače je každý mág (s různou efektivitou) schopný používat jen tu magii, která je mu jaksi "vlastní" - je nejbližší jeho způsobu myšlení a uvažování. Tomuto vnitřnímu nastavení mysli se říká Esence. 
Všeobecně jsou rozlišovány čtyři esence:
- živlovládná: pro mága je nejsnazší ovládat magii živlů, tedy ohně, vody a vzduchu. Tato esence je nejčastější. 
- zemětepecká: čaroděj dokáže nejsnáze pracovat s neživými materiály, jako je kámen či kov.
- živosejná: mágové, kteří nejlépe ovládají kouzla spojená s živou složkou přírody. Též označována jako magie života.
- nitrotvárná: esence spojená se schopností nahlížet do mysli jiných, ovlivňovat emoce a pronikat vlastní myslí do cizích sfér a světů. Nejvzácnější esence.

Takzvaná "černá magie" a problém její definice

Za černou magii jsou v nejširším slova smyslu považována všechna kouzla, které mág činí s přímým úmyslem ublížit. Může tak jít i o kouzla primárně neškodná, nebo ryze praktická, která jsou však použita tak, aby zranila. Je ovšem každý mág, který pomocí kouzel bojuje, černokněžník? 
Sotva. Cesta k černé magii je spletitá a vede přes řadu dílčích špatných rozhodnutí. Výsledkem je ale čaroděj, který přestává vnímat rozdíl mezi dobrem a zlem, ztrácí morální zábrany - díky čemuž se ale současně stává silnějším. Kouzla používá k posilování vlastní moci a ničení. Dochází k úplné ztrátě tvůrčí podstaty magie a postupem času k šílenství. Vrátit se na stranu "světla" je pro černokněžníky obtížné, ne však zcela nemožné.
Patronkou černé magie je bohyně Tamryša a někteří černokněžníci tvrdí, že svou sílu čerpají přímo od ní - ze Zásvětí. Nevěřící mágové považují za zdroj mimořádné moci černé magie zkrátka sílu lidských negativních emocí, jako je závist, hněv či pýcha. Čím více mág propadá těmto emocím, tím snáz se stane černokněžníkem.

Místní a lidová magie

I v oblastech, kde oficiálně kouzla nejsou povolena, najdeme jisté známky jejich přítomnosti. Ať už jde o výskyt magických tvorů nebo o lidové zvyky a tradice, které opakovaním na jednom místě po generace postupem času získávají (podobně jako modlitby) magickou sílu, magie v Pětizemí zkrátka je - prostupuje vším a vše ovlivňuje, jakkoliv se ji racionálnem řízené světské mocnosti snaží potlačit.